Obsah fóra Diskuse o otevřenosti veřejné správy

Diskusi o otevřenosti veřejné správy a archiv poradny provozuje Otevřená společnost, o.p.s.

Diskuse

Pro vkládání příspěvků do diskuse je třeba být registrován.

Poradna

Naleznete zde archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím z let 2000-2014.

Pokud chcete položit dotaz, nebo najít novější odpovědi, využijte prosím naší novou poradnu na adrese: poradna.otevrenaspolecnost.cz/pravo-na-informace


 

Infromace vytvářené z databází

 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky     Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí        Obsah fóra -> Archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím 2000 - 2014
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Kolejková, ČZPI



Založen: 28. 05. 2002
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: út květen 28, 2002 1:47 pm    Předmět: Infromace vytvářené z databází Odpovědět s citátem

ČZPI (Česká zemědělská a potravinářská inspekce)disponuje značným objemem informací, ale zejména dat. Tato data, zahrnující například seznamy registrovaných výrobců potravin, výsledky kontrol apod., se stávají předmětem zájmu různých podnikatelských subjektů, které o ně žádají s odkazem na zákon č. 106/99 Sb.
Jsme povinni tato data poskytovat, spadají podobné žádosti do povinností vyplývajících ze zákona č. 106/99 Sb?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
O. Kužílek
Site Admin


Založen: 26. 10. 2000
Příspěvky: 1188

PříspěvekZaslal: út květen 28, 2002 1:50 pm    Předmět: Odpověď na: Infromace vytvářené z databází Odpovědět s citátem

Věc, na kterou se ptáte, je legislativně velmi těžce konstruovatelná, protože každá informace se může nebo nemusí stát součástí širší databáze, a kdyby přístup k informaci byl v zákoně modifikován podle toho, zda ja či není v databázi a zejména zda je více či méně snadno z databáze získatelná, vedlo by to nepochybně ke zneužití takové situace. Proto jde o problém řešitelný pouze výkladově, dokud takový výklad nějaký soudní spor potvrdí či vyvrátí.



Proto již od koncipování zákona zastávám názor, že:


1) zákon se nevztahuje na vytváření nových informací na žádost žadatele, upravuje pouze přístup k již existujícím informacím,


2) a zároveň však, pokud je informace snadno získatelná pomocí povinným subjektem používaného software, je třeba ji považovat za samostatně existující hotovou informaci,


3) zákon se vztahuje na poskytování jednotlivých informací, nikoli na poskytování celých databází (vyjma případů dálkového přístupu k veřejně přístupným registrům dle ust. § 5 odst. 3).


Z toho plynou tyto závěry:


Existuje předem těžko stanovitelná hranice mezi


 vytvářením nové informace (plynule přecházející až ve vytváření analýz, názoru, dobrozdání, zaujímání postojů apod.) například zadáním několika vyhledávacích parametrů v několika postupných krocích, vyžadujících větší úsilí a čas,


 a mezi již v zásadě existující hotovou informací, dosažitelnou využitím používaného software zadaním požadovaných parametrů, ovšem nevyžadující větší úsilí a čas.


Tuto hranici lze stanovit jen podle dané situace, typu databáze a typu požadované informace. Myslím, že toto rozhodnutí musí přijmout povinný subjekt s ohledem na svoji informační politiku, informační image, fyzické a finanční možnosti.


Povinný subjekt by pak měl rozhodnout tak, že požadavek směřující k vyhledávání s větším úsilím a časem ve skutečnosti představuje požadavek na vytvoření nové informace, tedy požadavek na informaci, kterou povinný subjekt nemá a mít nemusí. V rozhodnutí by tedy měl uvést, že požadovaná informace není k disposici bez vytváření nové informace. Ovšem předtím by měl žadatele požádat o zpřesnění dotazu tak, aby se blížil tomu, co povinný subjekt jako informaci (širší) k disposici má (ust. § 14 odst. 3 písm. a).


Tím se dostávám k dalším aspektu této analýzy: je zde často možnost poskytnout informaci v takovém (širším) souboru informací, který je pro povinný subjekt snadno dostupný (splňuje charakteristiku vyhledání bez většího úsilí a času), a obsahuje nějakým (složitějším) způsobem vyhledatelnou požadovanou (novou informaci). Pokud tedy nebrání nějaký zákonný důvod poskytnutí širšího souboru informací, a pokud nejde o poskytnutí celé databáze, může být dotaz zodpovězen poskytnutím širšího souboru. Přitom žadatel by měl být požádán u zpřesnění dotazu dle ust. § 14 odst. 3 písm. a) (není zřejmé, jaká informace - z těch které jsou k disposici - je požadována).


Proto se domnívám, že naprosto nesprávný byl postup ministerstva školství, které na žádost o částky, které jsou jednotlivým školám poskytovány z rozpočtu, namísto aby sdělil, že takovou informaci nemá (a vystavit se tak zajímavé politické odpovědnosti), zahájil vyčíslování ceny prací, které by podnikl kdyby takovou informaci sestavil, započítavaje v to zcela nesmyslně např. i poštovné na obesílání okresních úřadů). Dospěl k částce přes 200 000 Kč. Chyba byla na samém počátku jeho postupu.


Je tedy třeba v těchto případech stanovit hranici (zákonem nepopsatelnou) co povinný subjekt považuje za existující informaci a co za neexistující, byť vytvořitelnou informaci, a u těch neexistujících nabídnout žadateli nebližší existující informaci (souhrn), z něhož může žadatel vlastním úsilím získat to co chce.
Pokud takovou širší souhrnnou informaci nelze poskytnout, protože neexistuje žádný mezikrok, omezující celou rozsáhlou databázi, tedy například její omezenou část získanou nějakým jednoduchým, nenáročným výběrem, pak nutno v rozhodnutí konstatovat, že požadovaná informace neexistuje a proto žádosti nelze vyhovět.
V Odůvodnění je pak třeba uvést, že podle § 2 odst. 1 je povinný subjekt povinen poskytovat "informace vztahující se k jeho působnosti", tedy nepochybně informace existující. Žádost však směřuje k informaci neexistující, a povinný subjekt nemá uloženo takovou informaci mít vytvořenou.


Přísně právně řečeno, domnívám se, že právě za touto hranicí existujících informací, na které se vztahuje zák. č. 106/99 Sb., se otevírá prostor k zákonem neupravené oblasti smluvní, kdy lze podle právních možností, které povinnému subjektu dávají ostatní zákony k němu se vztahující, uzavřít se žadatelem dohodu o vytvoření požadovaných informací. Cena je pak věcí dohody.


Úplně jiným aspektem pak je situace, kdy žadatel požaduje informace, které jsou nepochybně dostupné snadno, bez většího úsilí, ale například v tak rozsáhlém množství, že povinný subjekt z technických důvodů splní takovou žádost jen při zásadním omezení své ostatní činnosti. Pouze v takovém případě je podle mě možné aplikovat ustanovení § 17 odst. 1 co se týče nákladů na vyhledávání.




Dále je třeba zvážit, zda lze vytipovat nejčastější dotazy tohoto typu. Pak by bylo nejlepší přehledy či sestavy, z nichž je vyhledatelná (ovšem úsilím a na přímé telekomunikační náklady žadatele) zveřejňovat na webu, a dotazy řešit pomocí § 6 odst. 1.


Charakteristika žadatele, tj. že jde o podnikatelský subjekt, nemá na přístup k informacím žádný vliv.

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky   Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí    Obsah fóra -> Archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím 2000 - 2014 Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 NastaveníNastavení   Přihlásit, pro kontrolu soukromých zprávPřihlásit, pro kontrolu soukromých zpráv   PřihlášeníPřihlášení 


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group