Obsah fóra Diskuse o otevřenosti veřejné správy

Diskusi o otevřenosti veřejné správy a archiv poradny provozuje Otevřená společnost, o.p.s.

Diskuse

Pro vkládání příspěvků do diskuse je třeba být registrován.

Poradna

Naleznete zde archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím z let 2000-2014.

Pokud chcete položit dotaz, nebo najít novější odpovědi, využijte prosím naší novou poradnu na adrese: poradna.otevrenaspolecnost.cz/pravo-na-informace


 

Mimořádné odměny

 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky     Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí        Obsah fóra -> Archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím 2000 - 2014
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Tomáš Moláček



Založen: 20. 09. 2008
Příspěvky: 77

PříspěvekZaslal: út únor 01, 2011 9:44 pm    Předmět: Mimořádné odměny Odpovědět s citátem

Vážený pane Kužilku, můžete mi prosím napsat, zda existují nějaké judikáty (rozsudky NSS) ve věci poskytnutí informací týkajících se mimořádných odměn vyplacených pracovníkům veřejné správy?
Na Vašem webu jsou uvedeny dva rozsuky, a to Krajského soudu v Ostravě (sp.zn. 22 Ca 248/2000) a Krajského soudu v Českých Budějovicích (sp.zn 10 Ca 215/2001)
Jsou staršího data, a proto se obávám, že třeba mohly být překonány.


Dovolím si ocitovat z rozhodnutí povinného subjektu - ministerstva



Informace o výši platu jeho i složkách a odměnách konkrétního zaměstnance je osobním údajem ve smyslu definice § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb.dále jen ,,zákon“
Zpřístupňování osobních údajů je nutno považovat podle § 4 písm. e) zákona za jejich zpracování, přičemž zpracovávat osobní údaje lze podle § 5 odst. 2 zákona pouze se souhlasem subjektů údajů, z tohoto pravidla pamatuje totéž ustanovení na vyjimky, ale poskytnutí konkrétní výše odměny nelze podřadit pod žádnou z nich (srov. dále), přičemž žádný z dotčených vedoucích pracovníků nesdělil, že s poskytnutím údaje souhlasí.
V této souvislosti je nutno rovněž zmínit § 10 zákona, podle kterého správce při
zpracovávání osobních údajů dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života. Finanční částka, kterou zaměstnanec pří výplatě obdržel se skládá součástí jeho soukromého majetku a její výše je osobním údajem, jehož zveřejnění je třeba plně podřídit režimu zákona. Povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106 1999 Sb. může poskytnout údaje o platovém zařazení (platové třídě) konkrétního zaměstnance, protože tento údaj neodpovídá o skutečné výši platu, který je tvořen i dalšími složkami, tedy i odměnami.
Konkrétní výši odměny, jakou obdržel konkrétní zaměstnanec, však bez jeho souhlasu sdělit nelze; poskytnutím takového údaje by došlo k neoprávněnému zásahu do soukromí subjektu údajů.

Povinný subjekt se dále zabýval o otázkou, zda ustanovení § 5 odst. 2 zákona
neumožňuje poskytnutí údaje o výši odměny konkrétního pracovníka povinného subjektu i bez jeho souhlasu. Ustanovení § 5 odst. 2 zákona především ve svém písm. f) umožňuje poskytovat osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení. Podle názoru povinného subjektu však údaj o výši odměny není údajem, jenž by bylo možné považovat za údaj vypovídající o úřední činnosti vedoucích pracovníků povinného subjektu ani údaj o jeho pracovním zařazení, neboť samotný fakt poskytnutí odměny nevypovídá nic o pracovní náplni zaměstnance veřejné správy ani o jeho funkčním zařazení.
Povinný subjekt neshledal ani důvod pro aplikaci jiných důvodů pro poskytnutí osobního údaje o výši odměny konkrétního pracovníka povinného subjektu bez jeho souhlasu, které jsou uvedeny v § 5 odst. 2 zákona.

Povinný subjekt rovněž posuzoval potencionální aplikaci § 8b zákona č. 106/1999Sb., podle něhož povinný subjekt poskytne základní osobní údaje o osobě, které poskytl veřejné prostředky, přičemž základními osobními údaji se podle tohoto zákona rozumí jméno, příjmení, rok narození, obec, kde má příjemce trvalý pobyt, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. Přestože výdaje na platy zaměstnanců povinného subjektu|ze ve smyslu zákona č. 106l1999 Sb. považovat za veřejné prostředky, není ustanovení § 8b tohoto zákona v daném kontextu aplikovatelné, neboť toto ustanovení se svou povahou vztahuje k poskytováni převážně jednorázových plateb z veřejných rozpočtu (dotací, grantů apod.), resp. na poskytování veřejných prostředků, které nemají povahu ,,odměny..(mzdy, platu) za výkon,,pracovní činnosti.. pro povinný subjekt, při niž vystupuje konkrétní osoba v postavení závislém na povinném subjektu (jak vyplývá mj. i z §8b odst. 2 zákona č.10611999 Sb., jenž vylučuje z poskytnutí informaci o výši hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, tedy informaci o platbě nahrazujícím mzdu nebo plat). Povinný subjekt rovněž zohlednil fakt. že požadované údaje se netýkají běžných zaměstnanců, ale vedoucích pracovníků povinného subjektu, u nichž je určitá vyšší míra informovanosti oproti ,,běžným,, zaměstnancům akceptovatelná. Povinný subjekt se v této souvislosti zabýval o střetem práva na ochranu soukromí a osobních údajů' které vyplývá
z č|. I0 Listiny základních práv a svobod,' a práva na přístup k informacím, jenž je upraven v č|. 17 Listiny základních práv a svobod, ' avšak i s ohledem na povahu požadované informace, která se bezprostředně a ve značně intenzivní míře dotýká soukromého postavení vedoucích zaměstnanců (údaj o výši jim poskytnuté odměny) dospělo k závěru, že ústavní právo na ochranu soukromí a osobních údajů ve vztahu k požadované informaci převažuje nad právem na informace, a to bez ohledu na to, že údaje jsou požadovány o vedoucích pracovnících povinného subjektu. Veřejná dostupnost tohoto údaje by totiž
vedla k neodůvodněnému a jen stěží obhajitelnému nerovnému postavení nejen zaměstnanců veřejného sektoru a zaměstnanců soukromého sektoru (u prvních by údaj musel být poskytnut, u druhých nikoli), stejně jako k neodůvodněnému nerovnému postavení vedoucích pracovníků povinného subjektu oproti jiným',běžným zaměstnancům.


Podotýkám, že povinný subjekt o odměnách, na které jsem se ptal, napsal, že „odměny jsou v souladu se zákonem vypláceny za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu“. Tedy jinými slovy, ocitovat Nařízení vlády č. 253/92S. ust. § 10. Povinný subjekt tak potvrdil, že se jedná o „MIMOŘÁDNÉ ODMĚNY“.

V závěru svého odůvodnění pak povinný subjekt odkázal na rozsudek NSS 2 As 6/2004, cituji z odůvodnění povinného subjektu. Ctiuji:


Poskytováním údajů o výši odměn vypláceným veřejným funkcionářům (konkrétně představitelům samosprávy, což je dle názoru povinného subjektu situace obdobná jako v případě vedoucích pracovníků povinného subjektu) se v minulosti zabýval i Nejvyšší správní soud, jenž se ve svém rozhodnutí ze dne 10. srpna 2OO4. č .j 2 As 6 2004 -19 jednoznačně přiklonil k nezbytnosti ochrany těchto osobních údajů oproti právu na informace, přičemž
tento názor povinný subjekt zcela respektuje.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
O. Kužílek
Site Admin


Založen: 26. 10. 2000
Příspěvky: 1188

PříspěvekZaslal: st březen 02, 2011 7:53 pm    Předmět: Mimořádné odměny Odpovědět s citátem

Uvedený rozsudek NSS 2 As 6/2004-56 je starého data a pochází z doby před novelizací InfZ, kterou bylo do InfZ vloženo ustanovení o příjemcích veřejných prostředků (§ 8b).

Pasáž odůvodnění ministerstva, který se věnuje právě výkladu § 8b Infz, je viditelně svévolným výkladem, který se zněním normy nemá příliš co do činění. Řekl bych, že "přání otcem myšlenky".

Takových odůvodnění je více. Toto konkrétní ale neznám a prosím o zaslání.

Hodnocení:
Odmítání informací o odměnách je dlouhodobě neudržitelné.
Jde o obrannou pozici úřadů, kterou lze psychologicky sice chápat, ale nelze ustoupit z toho, že veřejnost má právo na kontrol,u nakládání s veřejnými prostředky, a to zejména, pokud jde o relativně volné rozhodování o udělování mimořádných odměn či hodnocení tzv. "významných úkolů".
K prolomení tohoto postoje směřují v poslední době dva zajímavé rozsudky.
První je rozsudek NSS 5 As 64/2008 - 155 (viz http://new.otevrete.cz/soudni-spory-a-kauzy/soudni-spory/osmpb-obcanske-sdruzeni-vs-financni-reditelstvi-v-plzni-5-as-642008-rozsireny-senat-273.html), který se týká poskytování daňových úlev. V něm NSS formuluje myšlenku, že § 8b InfZ snižuje ochranu osobních údajů příjemců veřejných prostředků, a ponechává ji pouze tam, kde jde o "převážně jen nároková plnění z veřejných prostředků, kde nárok vzniká ze zákona a správní orgán nemá prostor k vlastnímu uvážení. Typicky tedy povinný subjekt neposkytuje informace o tom, komu a v jaké výši přiznal dávky důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory či dávky pomoci v hmotné nouzi, nebo komu a v jaké výši vyplatil podporu v nezaměstnanosti. Rovněž tak například neposkytuje ve vztahu ke konkrétním osobám údaje o úhradách za úkony lékařské péče, případně údaje o konkrétní výši státní podpory stavebního spoření."
Jelikož odměna je zjevně nenárokové plnění, navíc výslovně definována vztahem k mimořádným okolnostem či zvlášť významným úkolům, je jasné, že představuje pravý protipól toho, co je nárokové.

Druhým rozsudkem je verdikt Soudního dvora EU v Lucemburku o zveřejňování informací o dotacích, které získávají evropští zemědělci – soukromí farmáři (viz http://new.otevrete.cz/novinky/verdikt-soudniho-dvora-eu-ve-skutecnosti-zverejneni-udaju-o-farmarskych-dotacich-nezakazal-304.html). Ten formuluje myšlenku, že ochranu údajů o příjmech z veřejných prostředků, pokud tvoří významnou složku příjmů příjemců - fyzických osob - si zasluhují jen ty údaje, které představují nevýznamnou část takto poskytovaných prostředků, týkají se náhodných, malých příjemců, a nemají proto význam pro veřejnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky. Z toho lze opět přímočaře dovodit, že odměny - zejména vysokých funkcionářů, nespadají do té oblasti, která by zasluhovala ochranu.

Očekávám v této oblasti spory a jsem vděčný za každý případ, který žadatel dokáže kultivovaně dovést k soudu, kde by se měla lépe než dosud najít hranice mezi ochranou soukromí běžných zaměstnanců, napojených na veřejné rozpočety, a významných či vysokých úředníků a funkcionářů veřejné sféry. Navíc, pokud jde o odměny, je vůbec otázka, zda mohou představovat onen základní chráněný okruh soukromí, nebo zda již přesahují do oblasti, kam veřejný zájem musí dopadat.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky   Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí    Obsah fóra -> Archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím 2000 - 2014 Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 NastaveníNastavení   Přihlásit, pro kontrolu soukromých zprávPřihlásit, pro kontrolu soukromých zpráv   PřihlášeníPřihlášení 


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group