Obsah fóra Diskuse o otevřenosti veřejné správy

Diskusi o otevřenosti veřejné správy a archiv poradny provozuje Otevřená společnost, o.p.s.

Diskuse

Pro vkládání příspěvků do diskuse je třeba být registrován.

Poradna

Naleznete zde archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím z let 2000-2014.

Pokud chcete položit dotaz, nebo najít novější odpovědi, využijte prosím naší novou poradnu na adrese: poradna.otevrenaspolecnost.cz/pravo-na-informace


 

Odměny členů zastupitelstva

 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky     Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí        Obsah fóra -> Archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím 2000 - 2014
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
T. Přikryl



Založen: 15. 10. 2002
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: út říjen 15, 2002 12:03 pm    Předmět: Odměny členů zastupitelstva Odpovědět s citátem

Dostali jsme dotaz: "Jaka je vyse financnich odmen jednotlivych clenu mestskeho zastupitelstva od roku 1997 do soucasnosti?" Muze mesto Prerov poskytnout takovou informaci, tj. vzdy jmeno a castka?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
O. Kužílek
Site Admin


Založen: 26. 10. 2000
Příspěvky: 1188

PříspěvekZaslal: út říjen 15, 2002 12:17 pm    Předmět: Odpověď na: Odměny členů zastupitelstva Odpovědět s citátem

Především nutno uvést, že odměny jsou poměrně přesně stanoveny právními předpisy (zákon o obcích, nařízení vlády č. 358/2000 Sb. o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev).

(Poznámka: vzhledem k tomu, že dotaz směřuje i do období, kdy tato oblast byla upravena předcházejícími normami - obecním zákonem z r. 1990, předcházejícími nařízeními vlády - zdůrazňuji, že tato odpověď s zabývá jen aktuálním stavem, nicméně její závěry lze pravděpodobně přenést i do předchozího období. Zároveň se tato odpověď nezabývá tím, zda nedochází i k odměňování, které není popsáno uvedenými předpisy). Tyto předpisy jsou veřejné a tudíž by odpověď na dotaz měla jako základ obsahovat specifikaci (rozsah) těchto odměn pro jednotlivou obec podle těchto předpisů. Část odměn je však fakultativní a v rámci limitů, stanovených uvedenou vyhláškou, ji schvaluje zastupitelstvo nebo rada. Toto rozhodnutí je politickou záležitostí, za níž musí volený orgán nést politickou odpovědnost.


Odměny se dělí na dvě skupiny: odměny uvolněných členů a odměny neuvolněných členů zastupitelstva.


U odměn neuvolněných členů je věc prostá: jelikož její výši schvaluje zastupitelstvo obce (§ 84 r)), a zastupitelstvo takové rozhodnutí nemůže přijmout, aniž by bylo v rámci svého (veřejného) jednání seznámeno s výší odměn, nepožívá takový údaj ochrany. To vyplývá z § 5 odst. (2) písm. d) zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů ("jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním právním předpisem. Tím však není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů"). Takovým zvláštním předpisem je zde zákon o obcích, který stanoví, že jednání zastupitelstva je veřejné a jeho zápis i usnesení jsou též veřejné. Zveřejnění informace o odměně dále nemůže být považováno za zásah do soukromého nebo osobního života.


U odměn uvolněných členů je situace podobná, byť s odchylkami. O její výši v rámci stanovených mezí rozhoduje rada, pokud si zastupitelstvo toto rozhodnutí nevyhradilo (v takovém případě je situace zcela shodná se situací u odměn neuvolněných členů zastupitelstva). Jednání rady je sice neveřejné, nicméně zápis, obsahující usnesení, je veřejný. Bylo by však možné položit otázku, zda konkrétní výše odměn musí být součástí usnesení, anebo zda jako součást usnesení nebude označena za chráněný osobní údaj. Vzhledem k tomu, že k zápisu má formou nahlédnutí (tedy bez dalšího omezení) přístup jen člen zastupitelstva, byly by tyto údaje chráněny. Takový postup, ponechávající některé osobní údaje "stranou", by však byl na místě jen tehdy, kdyby rada například projednala opatření směrem k fyzické osobě v oblasti sociální podpory.


Zde předkládám tento názor:

1) Při úvaze, zda odměny zobrazují skutečně osobní oblast uvolněného člena zastupitelstva, nutno připustit, že ano. Tyto odměny mají naprosto shodnou povahu s pravidelným platem, tedy - ve většině případů - základem osobních finančních poměrů. Pokud se měsíční odměna uvolněného radního většího města pohybuje okolo 40 tisíc Kč, pak je to považováno za slušný plat a vytváří to určitou životní úroveň.


To je však jediný argument, který umím položit na stranu ochrany takového údaje. Na opačné straně se objeví poněkud těžší kalibry:

2) Především se volený představitel svobodně rozhodl vstoupit do této situace (a to hned dvakrát - kandidaturou do zastupitelstva a pak ještě kandidaturou na uvolněného člena zastupitelstva). Jsou zde tedy jasné příznaky toho, že tím musel brát na vědomí, že vstupuje na veřejné jeviště. V přeneseném smyslu jakoby tím tedy dal souhlas k uveřejnění údajů, vztahujících se k jeho výkonu veřejné funkce (výslovný souhlas dle zák. č. 101/2000 Sb. tím však samozřejmě dán není).



3) Dále konstatujme znovu, že meze těchto odměn jsou dány veřejnými právními předpisy. Ty jsou poměrně detailně strukturované, takže pro každou velikost obce je znám rozsah těchto mezí. Nejde tedy o žádnou v zásadě neznámou informaci, ale jen o zpřesnění obecně známé informace.

4) Za třetí - vzhledem k tomu, že princip stanovení výše odměny, pokud rozhoduje rada, je v zásadě takový, že členové rady rozhodují sami o sobě, pak do popředí vystupuje jeden z nejsilnějších korektivů demokratické veřejné moci: že musí podléhat veřejné kontrole. Nelze připustit, aby právě v momentu, kdy její představitelé rozhodují sami o sobě, nebyla možná kontrola (to lze kvůli ochraně soukromí připustit, když rozhodují o někom jiném - viz příklad o sociální podpoře).

5) Konečně je zde jakýsi automatický mechanismus: čím vyšší možná odměna (a tedy často vyšší pocit, že jde o soukromou věc), tím vyšší odpovědnost (jde o vyšší funkci, případně o větší obec). Neboli princip ochrany osobních údajů se zde vyrovnává s principem veřejné odpovědnosti a plynule dochází ke snížení ochrany osobních údajů. Zveřejnění informace o odměně tedy ani v tomto případě nemůže být považováno za nepřiměřený či neodůvodněný zásah do soukromého nebo osobního života.


Představa, že se výše odměn uvolněných členů prohlásí za chráněný osobní údaj, a - jakýmsi podivným neformálním způsobem - se potom proto vyloučí ze zápisu jednání rady, je dle mého názoru neudržitelná.


Závěr: Informace o odměnách členů zastupitelstva (a to i do minulosti) jsou veřejné, resp. je třeba je na vyžádání poskytnout.


poznámka: k této věci v příštích dnech zveřejníme také názor, vyplývající z konzultace s Úřadem na ochranu osobních údajů.

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
K. Neuwirt



Založen: 30. 10. 2002
Příspěvky: 1

PříspěvekZaslal: st říjen 30, 2002 7:52 pm    Předmět: Odpověď na: Odměny členů zastupitelstva Odpovědět s citátem

Na základě Vašeho podnětu ze dne 15. října 2002 Vám sděluji vyjádření k problematice poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 106/1999"), které by měly obsahovat údaje o výši finančních odměn jednotlivých členů zastupitelstva obce.



Východiskem pro posouzení celé problematiky je skutečnost, že zákon č. 106/1999 se podle § 2 odst. 3 nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je jednak zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 101/2000") a dále Zákoník práce a případně další související právní úprava, týkající se dotazované oblasti.


Pokud jde o vztah k zákonu č. 101/2000, je třeba uvést, že jméno a příjmení člena zastupitelstva obce je osobním údajem podle § 4 písm. a) tohoto zákona. Je-li jedna část požadované informace osobním údajem, pak se podle našeho názoru i poskytování dalších informací vztahujících se k subjektu údajů musí řídit nikoliv zákonem č. 106/1999, ale zákonem č. 101/2000 (viz shora uvedený odkaz na § 2 odst. 3 zákona č. 106/1999).


Zákon 101/2000 pak zcela jednoznačně ukládá správci (v tomto případě obci), jakým způsobem postupovat při zpracovávání osobních údajů subjektů údajů - členů zastupitelstva obce.
Ačkoliv Úřad pro ochranu osobních údajů není oprávněn k výkladu Zákoníku práce, zákona o obcích, popřípadě dalších souvisejících právních předpisů, rád bych Vás v této souvislosti upozornil na některé podle mého názoru související dopady právní úpravy.


Především se jedná o § 60 Zákoníku práce, který obsahuje dikci, že "Jiné informace je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak.". O přímém vztahu tohoto ustanovení k odměnám členů zastupitelstva obce svědčí podle mého názoru obsah § 76 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 128/2000"), z něhož vyplývá, že "Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny se řídí právními předpisy upravujícími platové poměry zaměstnanců obcí a zákoníkem práce. Pro tyto účely se odměna členů zastupitelstva obce posuzuje jako plat zaměstnanců obce v pracovním poměru; obec se posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva obce se posuzují jako zaměstnanci.Jiné informace je zaměstnavatel oprávněn o zaměstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, pokud právní předpis nestanoví jinak.".


Přesto se domnívám, že informace o výši odměn členů zastupitelstva obce lze obdržet, a to s pomocí dalších souvisejících ustanovení zákona č. 128/2000, a to zejména v tom případě, pokud jsou tyto odměny projednávány na zasedání zastupitelstva obce, které je podle § 93 odst. 2 zákona č. 128/2000 veřejné a o jeho průběhu se pořizuje zápis, do kterého lze nahlédnout na obecním úřadu v souladu s ustanovení, § 95 odst. 2 zákona č. 128/2000.


Pro bližší vyjádření k této problematice bych Vám doporučil požádat o stanovisko příslušné ministerstvo, v jehož kompetenci je oblast právní úpravy.


RNDr. Karel Neuwirt


Úřad pro ochranu osobních údajů

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
O. Kužílek
Site Admin


Založen: 26. 10. 2000
Příspěvky: 1188

PříspěvekZaslal: st říjen 30, 2002 8:14 pm    Předmět: Odpověď na: Odměny členů zastupitelstva Odpovědět s citátem

Polemika s názorem ÚOOÚ:


Především chci polemizovat s tím, že zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů je opravdu zvláštním zákonem v oblasti svobodného přístupu k informacím. Tento zdánlivě kacířský názor opírám o toto:


1) rozsudek krajského soudu Ostrava (a potvrzují jej další rozsudky - viz rubrika Rozsudky) vyjádřil názor, že zvláštní zákon, který by nastoupil ve speciální oblasti na místo zákona obecného (č. 106/99 Sb.) by musel komplexně upravovat problematiku přístup k informacím. Tyto zvláštní právní předpisy se vyznačují tím, že komplexně upravují podmínky, za nichž jsou určité informace poskytovány, včetně způsobu a forem jejich zpřístupňování a postupu při vyřizování žádostí o jejich poskytnutí, a to natolik úplně, že obecná právní úprava podmínek poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb. (obecná v tom smyslu, že se týká zásadně všech úseků a oblastí působnosti povinných subjektů) se vedle nich nemůže uplatnit.

Avšak zákon o ochraně osobních údajů zcela nepochybně vůbec žádnou úpravu, např. způsobu a forem zpřístupňování informací a postupu při vyřizování žádostí neobsahuje, ba ani nenaznačuje. Jediným vodítkem zde může být ust. § 41, odkazující na správní řád. Jenže tatáž situace byla i ve zmíněném ostravském rozsudku, kdy soud posuzoval, zda zákon o stavebním řízení má přednost před zákonem o svobodném přístupu k informacím. Stavební řízení také odkazuje na postup podle správního řádu, soud však dospěl k názoru, že stavební řád není tou zvláštní normou, nastupující na místo obecného zákona.

2) poznámka pod čarou, v níž je u ust. § 2 zák. č. 106/99 Sb. uveden odkaz na zákon o ochraně osobních údajů, není součástí právního předpisu a není právně závazná (viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 22/99).


Formulaci § 2 odst. 3 zákona č. 106/99 Sb. "Zákon se nevztahuje na poskytování osobních údajů a informací podle zvláštního právního předpisu" tedy podle mého názoru nutno chápat tak, že se nevztahuje, pokud zvláštní předpis poskytování upravuje, ovšem pokud jej neupravuje, působnost zákona č. 106/99 Sb. není zcela omezena. V oblasti ochrany osobních údajů však v právním řádu ČR taková komplexní úprava neexistuje. Zákon o ochraně osobních údajů pak v rovině svobodného přístupu k informacím představuje zvláštní úpravu "přídatných" aspektů přístupu k informacím - například tím, že stanoví okruh informací, které jsou chráněny a přístup k nim je omezen (zde jde o podobný vztah jako je v oblasti zákona o ochraně utajovaných skutečností, který také pro určitý přesně definovaný okruh informací stanoví zákaz či omezení přístupu). Například uvádí, že zpracovatel (povinný subjekt dle zák. č. 106/99 Sb.) neposkytne osobní údaj,pokud k tomu nemá souhlas dotčené osoby (subjektu údajů) anebo pokud nejsou splněny okolnosti, umožňující poskytnout údaje i bez souhlasu dotčené osoby.

Dalším zajímavým přídatným aspektem je, že pokud budou poskytovány osobní údaje (tj. nechráněné osobní údaje, např. členství v politické straně u člena zastupitelstva), musí být dbáno na jejich úplnost a pravdivost (což u ostatních typů poskytovaných informací není takto striktně uloženo).


Uvedená připomínka je zcela zásadní, v jejímž světle - bude-li shledána vážnou - padají téměř všechny ostatní vývody ve stanovisku UOOU.


Zatímco postup vyřízení žádosti o informaci tedy podléhá zákonu č. 106/99 Sb., konkrétní oblast omezení přístupu k informaci povahy osobního údaje je definována v zákoně o ochraně osobních údajů č. 101/2000 Sb. Při vyřizování žádosti o takovou informaci tedy nutno posoudit, zda je tímto zákonem stanoven výslovný zákaz informaci poskytnout (to plyne z konstrukce odst. 3 článku 17 Listiny základních práv a svobod, který pro omezení přístupu vyžaduje konkrétní úpravu zákonem). Existují zde alespoň dvě možnosti, jak dospět k závěru, že v určité míře (možná dost významné míře) v dotazu uvedené údaje nepatří mezi "zakázané". Vyplývá to z následujícího rozboru:

1) Podstatným úkolem orgánů veřejné správy je poskytovat informace o své činnosti. Mezi takové důležité informace patří také náklady na platy, mzdy, odměny apod. Zatímco u běžných pracovníků bude u takových údajů nepochybně nabývat vrchu právo na ochranu osobnosti a soukromí, u významných, čelních a zejména volených představitelů toto právo bude ustupovat před právem veřejnosti na informace. Při takovémto (možná odvážném) výkladu pak tyto údaje splňují charakteristiku uvedenou v ust. § 5 odst. 1 písm a) zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů,. Při jejím splnění lze poskytovat tyto údaje i bez souhlasu subjektu údajů. Potřebná charakteristika zní: "nutné pro plnění povinností stanovených zvláštním zákonem". Tu považuji za splněnou - jde o povinnost poskytovat informace o své činnosti, stanovené zvláštním zákonem (zvláštním v tomto konkrétním úhlu pohledu vůči zákonu o ochraně osobních údajů), zde zákonem č. 106/99 Sb. a především Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech, které mají přednost před zákonem a jsou bezprostředně závazné.

2) Zároveň je požadovaný typ údaje možno podřadit pod ustanovení § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 101/2000 Sb., protože, jak uvádím v prvním příspěvku na toto téma, přinejmenším odměny neuvolněných členů zastupitelstva podléhají veřejnému projednání v zastupitelstvu, tedy byly "oprávněně zveřejněny v souladu se zvláštním právním předpisem", jak zní požadovaná charakteristika v tomto ustanovení. Totéž, pouze s odchylkami uvedenými v onom prvním příspěvku, se vztahuje i na odměny uvolněných členů zastupitelstva.

3) konečně lze do značné míry tvrdit, že samotný fakt, že výše odměn je poměrně přesně stanovena právními předpisy (viz první příspěvek) a tedy je již oprávněně zveřejněna, což opět dostatečně zakládá charakteristiku těchto údajů, uvedenou v předchozím bodě (dle § 5 odst. 1 písm. d zák. č. 101/2000 Sb.)


Dále polemizuji s názorem, že na odměny členů zastupitelstva se pro účel svobodného přístupu k informacím může hledět stejně jako na obdobné informace o zaměstnancích. Ustanovení § 76 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích citované v názoru UOOU dle mého názoru svědčí spíš o opačné věci - že pro jiný účel, než je "splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva obce, jakož i srážky z odměny" mohou být odměny zastupitelů hodnoceny jinak, než jako informace o zaměstnanci. Tento názor posiluje fakt, že jde o veřejné funkcionáře, u nichž právo na přístup k informacím musí být chápáno silněji. Abych se v této věci odkázal vysokou autoritu: dnešní ústavní soudkyně Eliška Wagnerová v rozpravě o vztahu zvláštních a obecného zákona formulovala názor, že zákon je třeba užívat k tomu účelu, k němuž je přijat, tedy správní řád ke správnímu řízení, zákoník práce k pracovněprávním vztahům. Není možné je plést do jiné oblasti, kterou je přístup k informacím. Proto jsem přesvědčený, že ustanovení zákoníku práce, citované v názoru ÚOOÚ, není možné brát tak, aby blokovalo přístup k informacím, které mají z podstaty věci být veřejné.


Na základě uvedené argumentace tedy dospívám k názoru obsahově obdobnému jako je výsledný závěr stanoviska UOOU, a sice že požadované údaje nepožívají takové ochrany podle zákona č. 101/2000 Sb., aby mohly být na žádost uplatněnou podle zákona č. 106/99 Sb. odepřeny. Liším se tedy především v tom, že podle mě je lze získat právě postupem na základě žádosti podané a vyřízené dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Samotné poskytnutí z hlediska posouzení ochrany žádaných informací se pak opírá o ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, umožňující poskytnout údaje v některých případech i bez souhlasu dotčené osoby.


Oldřich Kužílek

Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky   Toto téma je zamknuto bez možnosti úpravy příspěvků a psaní odpovědí    Obsah fóra -> Archiv Poradny o svobodném přístupu k informacím 2000 - 2014 Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Strana 1 z 1

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru

 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 NastaveníNastavení   Přihlásit, pro kontrolu soukromých zprávPřihlásit, pro kontrolu soukromých zpráv   PřihlášeníPřihlášení 


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group